Povodně 2010
Jak už to bývá, neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Bohužel toto staré pravidlo si najde uplatnění i v dnešní době a druhá polovina měsíce května 2010 se některým navždy zapíše do paměti.
Dobrovolní hasiči jsou v každé obci těmi, kteří nejen, že se starají o přípravu a chod některých kulturních akcí a jsou k dispozici při jakýchkoli problémech, které se nás každodenně týkají (spadlé stromy či větve, vosí hnízda, čištění propustí a kanálů apod.), ale mezi jejich hlavní povinnost patří pomoc jiným - těm, kteří pomoc potřebují hned a z jakéhokoli důvodu nejsou schopni si ji zajistit sami.
I letošní povodně nás všechny zasáhly. Někoho na pár chvil, kdy při přepínání televize v obýváku na sedačce zahlédl marný boj s přírodou, a někoho na dlouhé hodiny, dny , týdny ...
Za sebe mohu říct, že naše - doubravské - dobrovolné hasiče a zejména členy výjezdové jednotky letošní povodně zasáhly více než by bylo zdrávo. Ale pojďme od začátku.
Ten pro nás začal v pátek 14.5., kdy jsme se snažili pomocí pytlů naplněných pískem udělat na silnici přes "dědinu" směrem na Orlovou hráz a uvedenou cestu, která již byla neprůjezdná, alespoň částečně zprůjezdnit (to jsme ještě nevěděli, že naše práce je zcela zbytečná, neboť vody v následujících dnech mělo přijít daleko více). Během dvou dnů jsme naplnili 1.000 kusů dvoukomorových pytlů celkem 30-ti tunami písku a postavili jsme hráz v délce 150 metrů. Následně jsme začali s odčerpáváním vody z cesty a dokázali jsme zprůjezdnit jednu stranu cesty. Bohužel přítok vody byl natolik silný, že naše práce musely být přerušeny a v následujících dnech byla voda dokonce 10 cm nad námi postavenou hrází. Neděle začala klidně a kromě toho, že pršelo, tak se zdálo, že vše celkem klidně přejde do dalšího týdne. Omyl byl pravdou. O půl desáté večer jsme byli povoláni do Petrovic Závady, kde měli s rozvodněnou říčkou Petrůvkou nebývalé starosti. Naši členové zde prováděli evakuaci obyvatel, kontrolovali určenou oblast a na řadu také přišlo plnění pytlů s pískem a stavění hráze (bohužel i zde byla příroda silnější). Výjezd pro nás skončil až v pondělí ve 21.00 hodin. V úterý už bylo jasné, že pokud nepřestane pršet, tak je jakákoli práce zbytečnáCelý den jsme drželi pohotovost na naší zbrojnici a beznadějně jsme sledovali stav toků a cest v naší obci. Od středy rána jsme byli každodenně povoláváni na odstraňování následků povodní a to konkrétně v Petrovicích - Marklovicích a v Karviné Darkově, v Karviné - Dolech, v Karviné - Starém Městě a v Karviné - Loukách. Čerpání zatopených zahrad, domů, sklepů a studní se táhlo nekonečně dlouho. Samozřejmostí byl i úklid námi postavené hráze v "dědině" a pořezání jednoho spadlého stromu u "Severu" a tří stromů " Pod Ujalou".
Do současného dne (29.5.2010) členové výjezdové jednotky odpracovali celkem více než 800 hodin při likvidaci následků povodně. Důležitou roli sehrála i ta skutečnost, že vybavení naší jednotky je na patřičné úrovni a technika, kterou disponujeme je schopná i při těchto chvílích pomoci kdekoli, kdykoli a za všech podmínek. Během celé doby se nevyskytl jediný problém a vše fungovalo tak jak mělo.
Všichni jsme si během těchto dvou týdnů pořádně sáhli do svých sil, ale myslím si, že naše práce měla smysl, že byla užitečná a hlavně, že byla přínosem pro lidi, kterým jsme pomáhali, protože od toho naše práce je.
Vzhledem k tomu musím poděkovat všem členům výjezdové jednotky SDH Doubrava, kteří se uvedených prací zúčastnili i těm, kteří se na těchto akcích podíleli, ať už svou činností nebo jakoukoli další podporou.Samozřejmostí je i poděkování jejich rodinám, protože bez jejich podpory by naše práce byla daleko těžší.
Pavel Slávik